Jiřiny

Vše o jiřinkách a jejich pěstování

Autor: admin (Strana 1 z 7)

1

Přehled chemických přípravků

Od

Dne 12.8.2012

V Choroby a škůdci jiřinek

I. Přípravky používané proti houbovým chorobám

a) Přípravky měďnaté (Kuprikol, bordeauxská jícha, Niroxyd) jsou účinné proti skvrnitosti listů – Entyloma dahliae.

b) Přípravky organické typu Zineb (Novozir N 50) nebo typu Kaptan (Captan, Orthocid) jsou účinné proti skvrnitosti listů – Entyloma dahliae a botrytidě. Kaptan ve formě zálivky je vhodný také proti padání mladých rostlin.

Poznámka: Přípravky sirné (Polybarit, Sulikol, Sulka) v boji proti houbovým chorobám v porostu u jiřinek nepoužíváme, protože jsou účinné pouze proti chorobám ze skupiny padlí, které se na jiřinkách vůbec nevyskytují. Sirné přípravky nasazujeme jen při napadení sviluškou, pokud nemáme k dispozici jiný akaricidní přípravek.

Zobrazit více

2

Ochranná opatření v množinách

Od

Dne 12.8.2012

V Choroby a škůdci jiřinek

Dezinfekce půdy

Pro přípravu množárenských zemin používáme jen dříve nepoužitý písek a dobře vyzrálé komposty. Ideální by bylo, kdyby veškerá zemina v množinách a pařeništích mohla být dezinfikována párou. Při zahřívání zeminy na 95 °C po dobu 20 minut se zničí většina choroboplodných zárodků, živočišných škůdců i semen plevelů.

Nemáme-li potřebné zařízení k dezinfekci půdy teplem, používáme chemické přípravky – formalín nebo rtuťnatá mořidla. Pařeništní zeminu dezinfikujeme 1 % roztokem formalínu (2,5 l 40 % formalínu na 100 l vody).

Zobrazit více

3

Živočišní škůdci

Od

Dne 12.8.2012

V Choroby a škůdci jiřinek

Háďátko kopretinové – Aphelenchoides ritzemabosi napadá listy jiřinek jen v těch zahradách, kde jsou jím silně zamořeny půdy. Nejčastěji žije v listech begónií, chryzantém, jednoletých aster a kamzičníků. Napadení tímto háďátkem na všech druzích květin poznáme podle toho, že se na listech tvoří žlutavé, později hnědavé a zasychající skvrny, jasně ohraničené nervy. Háďátka se rozšiřují zamořenou půdou nebo hlízami a řízky z napadených matečných rostlin.
Ochrana: Napadené rostliny odstraňujeme ze záhonů i s ulpívající půdou a pálíme. Pak porosty stříkáme několikrát v intervalech 10 až 14 dnů organofosfáty. Z porostů, kde bylo vysoké procento napadených rostlin, hlízy pro další množení neukládáme. Po práci na zamořených záhonech dezinfikujeme nářadí formalínem a z bot odstraníme ulpělou zem. Zamořený záhon dezinfikujeme Nematinem.

Zobrazit více

4

Skládkové choroby hlíz

Od

Dne 12.8.2012

V Choroby a škůdci jiřinek

Hlízy jiřinek podléhají ve skládce suché nebo mokré hnilobě buď proto, že byly již v porostu napadeny parazitickou houbou, která se přenesla na hlízu, nebo proto, že byly pozdě sklizeny, nebo uloženy do nevhodné skládky.

Mokrá hniloba hlíz je způsobována blíže neurčenými baktériemi. Bývá průvodním jevem sklerociniové hniloby (str. 204) nebo botrytidy (str. 205). Může však postihnout také zdravé hlízy, které namrzly nebo byly při sklizni silně mechanicky poškozeny a uloženy do příliš vlhké skládky.

Zobrazit více

5

Choroby jiřinek

Od

Dne 12.8.2012

V Choroby a škůdci jiřinek

Virové choroby

Z virových chorob jiřinek se u nás běžně vyskytuje mozaika. Je to nejrozšířenější a nejvážnější choroba jiřinek vůbec. Je nebezpečná zejména proto, že se stálým vegetativním rozmnožováním jiřinek udržuje a dále rozšiřuje v kultuře. Vegetativním množením (hlízami i řízky) se totiž stoprocentně přenáší v příštím roce na mladé rostliny. Tím se nám vysvětluje, proč starší odrůdy, mnoho let vegetativně množené, jsou mozaikou nejvíce zamořeny. Na tzv. degeneraci jiřinek, známé právě u dlouho pěstovaných odrůd, se největším podílem uplatňuje právě vliv virových chorob, stejně jako je tomu např. u bramborů a chryzantém.

Zobrazit více

6

Klíč k určování chorob a škůdců podle příznaků na jiřinkách

Od

Dne 12.8.2012

V Choroby a škůdci jiřinek

Skvrny na listech:

  1. zelenožluté, nepravidelného tvaru, patrné nejvíce na mladých výhoncích, rostlina často přitom zakrslá: mozaika – virus mozaiky okurky – Cucumis virus 1 nebo virus mozaiky jiřinky – Dahlia virus 1 (str. 201);
  2. v podobě nepravidelných kreseb, nejprve žlutých, později hnědnoucích (příznaky patrny na mladých výhoncích): kroužkovitá skvrnitost – Lycopersicum virus 3 (str. 201);
  3. šedivé až černohnědé, okrouhlé, ostře ohraničené, často s koncentrickými kresbami, později jsou zachváceny celé listy, zejména spodní, které zasychají: skvrnitost listů – Entyloma dahliae (str. 205);

    Zobrazit více

Zajištění exponátů a termín výstavy

Od

Dne 12.8.2012

V Výstavy jiřinek

Abychom si zajistili dostatečný počet kvalitních exponátů, dohodneme napřed s pěstiteli, kdo kterou odrůdu na výstavu dodá. Ještě lepší je rozhodnout již zjara v zahrádkářské organizaci, kdo kterou odrůdu pro podzimní výstavu bude pěstovat. To je ten nejlepší způsob, jak si pro výstavu již napřed zajistit dostatečný počet květů každé odrůdy, a to v takovém množství, aby i při delší době trvání výstavy bylo možno květy jednou nebo dvakrát vyměnit. Takový systém ovšem vyžaduje vysadit výstavní odrůdy alespoň ve 3 kusech, abychom měli zaručené potřebné množství květů po celou dobu výstavy.

Zobrazit více

53

Aranžování

Od

Dne 12.8.2012

V Výstavy jiřinek

Stoly a jiné pomůcky pokrýváme jednobarevnou dekorační látkou světlejšího tónu, popřípadě ji kombinujeme s další látkou odlišné struktury a doplňující barvy (lesklé lamé).

Pak začneme aranžovat květy do váz. K tomu nutně potřebujeme menší pomocný stůl, který stále podle potřeby poponášíme. Nikdy nenaléváme vodu a nearanžujeme přímo na výstavních stolech, již potažených látkou, abychom je nepošpinili květinovým odpadem, popřípadě nezmáčeli vodou.

Zobrazit více

54

Výstavní sál

Od

Dne 12.8.2012

V Výstavy jiřinek

Jiřinka jako každá jiná květina potřebuje přímé denní světlo. Proto volíme výstavní místnost, pokud je to jen trochu možné, vždy tak, aby se nemuselo používat umělé osvětlení. Při umělém světle se totiž často mění barva a někdy se dokonce ztrácí osobité vybarvení květu. Rovněž se musíme postarat o to, aby místnost byla větratelná, aby se vzduch mohl rychle vyměnit. Jinak vystavené jiřinky záhy vadnou, vzláště při větším počtu návštěvníků. Výběr nevhodného sálu a dostatečná výměna vzduchu by měla být první starostí pořadatelů výstavy.

Zobrazit více

Jiřinka ve vazačství a v dekoračním umění

Od

Dne 12.8.2012

V Vazačství a dekorační umění

Jiřinky kvetou od časného zářivého léta až do pozdního podzimu, takže jsou pro vazače nevyčerpatelným zdrojem materiálu. Pro vazačské účely se výborně hodí hlavně proto, že květy jsou k dispozici po dlouhou část roku v jakékoliv barvě, že jsou velmi levné a v neomezeném množství. Pro tyto vlastnosti právem předstihuje jiřinka růži. Růže znovu zakvétá vždy za 2 až 3 týdny, kdežto jiřinka již po týdnu.

Pokud svého času vazačství ustrnulo na typických pohřebních kyticích a věncích, nebo se omezilo na obvyklé květinové koše, jakožto pozůstatek secese u nás, tvrdilo se, že jedinou jiřinkou vhodnou pro tento účel je kaktuska. Je to správný názor, protože kaktuska je velice odolná a k řezu pro tento účel jako stvořená. Avšak dnes, kdy se na umění vazačské a dekorační díváme z jiného hlediska, došly i ostatní odrůdy jiřinek uplatnění a obliby.

Zobrazit více

Strana 1 z 7

Další →

Rubriky

Jiřinky v obraze

Běží na WordPress & Šablona od Anders Norén