Jiřinky kvetou od časného zářivého léta až do pozdního podzimu, takže jsou pro vazače nevyčerpatelným zdrojem materiálu. Pro vazačské účely se výborně hodí hlavně proto, že květy jsou k dispozici po dlouhou část roku v jakékoliv barvě, že jsou velmi levné a v neomezeném množství. Pro tyto vlastnosti právem předstihuje jiřinka růži. Růže znovu zakvétá vždy za 2 až 3 týdny, kdežto jiřinka již po týdnu.

Pokud svého času vazačství ustrnulo na typických pohřebních kyticích a věncích, nebo se omezilo na obvyklé květinové koše, jakožto pozůstatek secese u nás, tvrdilo se, že jedinou jiřinkou vhodnou pro tento účel je kaktuska. Je to správný názor, protože kaktuska je velice odolná a k řezu pro tento účel jako stvořená. Avšak dnes, kdy se na umění vazačské a dekorační díváme z jiného hlediska, došly i ostatní odrůdy jiřinek uplatnění a obliby. S výjimkou velkokvětých dekoračních odrůd, které mohou jen zdobit parky a zahrady na keřích a nedoporučují se k řezu, lze také ostatní jiřinky zužitkovat ve vazačství se značným úspěchem. Kytice, věnce nebo jiné dekorace zhotovené z pompónek, drobných dekoračních druhů, či z anemonkovitě kvetoucích jiřinek jsou právě tak půvabné a trvanlivé, jako vyvázané z jiných tradičních květin. Pouze miňonky ponecháváme jen jako ozdobu na keři, neboť ze všech jiřinek nejrychleji vadnou.

V poslední době se rozšířila úprava květin na Keňanech. Při této úpravě se fantazii aranžéra meze nekladou a jiřinka zde nalézá zvlášť dobré uplatnění. Kenzan je kovový ježek, do kterého se květy zapichují a který se vkládá do mělkých mis různých tvarů. Velkou výhodou tohoto aranžování je, že můžeme upotřebit také květy s kratšími stopkami, dokonce i květy s částečně ulomeným stonkem. Na kenzanu se dá vytvořit téměř z ničeho velmi elegantní dekorace. Několik menších květů tu nahradí dřívější bohaté kytice. Dnešní místnosti bytů, které jsou podstatně menší, než bývaly, si prakticky takovou menší květinovou výzdobu přímo vynucují.

Ve vazačství a pro dekorační účely sdružujeme buď květy jediné odrůdy, nebo květy stejné skupiny v různých, pěkně sladěných barvách. Ve váze se dobře snesou nejvýše dvě různé skupiny jiřinek, a to ještě spíše kaktuska s pompónkou, než kaktuska s dekorační jiřinkou. Záleží na výtvarném citu aranžéra, aby vybral tvary i barvy, které se k sobě dobře hodí.

Rovněž množství květů ve váze je důležité. Z jiřinek se velmi pěkně aranžují mohutné kytice do obrovských váz, ovšem jen do velkých místností. V bytech se spokojujeme jen s několika květy, doplněnými zelení, v přiměřených vázách nebo mísách. U jiřinek platí zvlášť, že méně znamená více, neboť dekorativnost jejich květů sama o sobě je veliká.

Na upotřebitelnost jiřinek k dekoračním účelům jsou dva názory. Jedni říkají, že jiřinka nesnese dopravu, že je křehká, že ve váze nevydrží a brzy zavadá. Druzí naopak tvrdí, že jiřinka je nejvhodnější bohatý dekorativní materiál. S těmito názory nebudeme polemizovat, ale místo toho zde uvedeme několik rad, jak udržet květy jiřinek co nejdéle a nejlépe svěží.

Jiřinky plnokvěté, určené k řezu, musí být dokonale nakvetlé, přičemž ani jediný petál nesmí být zavadlý. U jiřinek jednoduchých (miňonek, okružovitých atd.) naopak musíme řezat květy ne zcela nakvetlé, neboť plně nakvetlé velmi brzy vadnou.

Příznivá doba k řezu je brzy ráno. Nejtravnlivější jsou však květy uříznuté v pozdních hodinách odpoledních.

Květům přineseným ze zahrady seřízneme stopky šikmo pod vodou a květy necháme bez vyjímání asi hodinu napojit vodou. Pak je teprve aranžujeme do vázy. S touto procedurou je nutno počítat při každém přenášení nebo převážení jiřinek. Při přenášení nesmíme konce stonků pomačkat, rovněž je nehřejeme zbytečně v dlani. Při zavadnutí, je-li velké teplo, nebo v průvanu, což květy špatně snášejí, se vždy doporučuje znovu část stopek šikmo pod vodou odříznout.

Přebytečné listy a všechna poupata při aranžování odstraníme, pokud jsme tak již neučinili ihned při řezání květů. Poupata jiřinek ve váze nevykvetou, naopak nejdříve uvadají a rostlina se stává nevzhlednou.