Hlízy jiřinek podléhají ve skládce suché nebo mokré hnilobě buď proto, že byly již v porostu napadeny parazitickou houbou, která se přenesla na hlízu, nebo proto, že byly pozdě sklizeny, nebo uloženy do nevhodné skládky.

Mokrá hniloba hlíz je způsobována blíže neurčenými baktériemi. Bývá průvodním jevem sklerociniové hniloby (str. 204) nebo botrytidy (str. 205). Může však postihnout také zdravé hlízy, které namrzly nebo byly při sklizni silně mechanicky poškozeny a uloženy do příliš vlhké skládky.

Suchá hniloba hlíz, při níž část hlízy zasychá a rozpadá se, může být způsobena verticiliovým vadnutím (str. 204) nebo vzniká vlivem nevhodného prostředí ve skládce. Může ji podporovat příliš suchý nebo příliš vlhký vzduch ve skládce a snad i jiné, dosu blíže nezjištěné okolnosti.

Ochrana: Abychom zamezili ztrátám na uskladněných hlízách jiřinek, je třeba věnovat péči hlízám již při sklizni. Především dbáme na to, abychom je neporanili. Pokud se tak stane, poškozenou část hlízy ostrým nožem hladce vyřízneme a ránu zasypeme dřevěným uhlím. Jiřinky sklízíme včas, aby nenamrzly.

Hlízy uskladňujeme do vzdušných skládek s teplotou 5 °C až10 °C. Před tím je, několik dnů necháme vyschnout při vyšší teplotě. Trsy se mají ponechat kořeny vzhůru, aby ze zbytků stonků vytekla vody. Uskladňujeme jen zdravé hlízy do vydezinfikované skládky (v létě ji vybílíme vápnem a vysíříme). Zem, písek nebo police dezinfikujeme formalínem (viz str. 212).

Trsy několikrát za zimu prohlížíme, zahnívající hlízy ihned spálíme a ostatní poprášíme sírou nebo Kaptanem. Ve vlhčích skládkách, kde hlízy každoročně trpí hnilobami, hlízy chemicky ošetříme preventivně ihned po sklizni.

Hlízy slabě napadené kořenohubem zhoubným (str. 200) v malých množstvích namáčíme do 0,05 % roztoku Intrationu na 30 až 60 minut. Pokud jde o větší partie hlíz, můžeme je dezinfikovat paradichlorbenzolem v uzavřené bedně, nebo skříni. Dáváme 60 až 120 g paradichlorbenzolu na 1 m³ prostoru. Skříň necháme uzavřenou asi 3 dny.