Mnohostranná použitelnost jiřinek v zahradách i parcích dává pěstiteli nebo zahradnímu architektu velké možnosti v umělecké úpravě zahrady nebo sadu. Avšak i ten nejvyspělejší zahradník či sadovník může právě pro onu mnohostrannost a rozdílnost charakterů jiřinek krásnou odrůdu špatným umístěním „zabít“, nebo naopak vyzvednout skromný půvab jiné odrůdy. Je pochopitelné, že zůstane zcela zastíněna malá jiřinka, terba byla sebekrásnější, když bude nevhodně vysazena vedlě nějakého obra dekoračního charakteru. Přitom taková malá jiřinka ve spojení s určitými perenami může vyniknout natolik, že zastíní naopak i tu nejkrásnější trvalku.

Ovšem všechna místa, kam sázíme jiřinky, musí být na plném slunci. Stín totiž jiřinkám nejvíce škodí. Jiřinka jinak snese všechno, roste dobře i na suchém a málo zalévaném místě, chudě vyhnojeném, jako na úrodném, dobrém pozemku. Jen tam, kde není slunce, jiřinku nesázejte. Zklamali byste se a pro neúspěch byste se přestali jiřinkami zabývat. Ve stínu se jiřinky vytahují, přerůstají do nemožných výšek, málo kvetou a hlavně dříve nebo později onemocnějí. Není-li jiná možnost, pak do polostínu sázíme pouze nízko rostoucí odrůdy, které se sice také vytáhnou, avšak růst je redukován na přiměřenou výšku.

Abychom docílili krásná, příjemná zakoutí a harmonické soužití rostlin, je nutné jiřinkovou výsadbu velmi dobře promyslit. Ve větších zahradách lze celou menší část zahrady vysadit jiřinkami nebo kombinacemi trvalek s jiřinkami. Vhodným doplňkem jiřinek při kombinované výsadbě jsou ostrožka (Delphinium), oměj (Aconitum) a některé odrůdy vyšších trvalých aster. Také růže slézová (Althaea rosea fl. pl.) je velmi vhodným dekoračním prvkem do kombinované výsadby. Kombinovanou výadbu doplníme několika vhodnými keři. Zvláště se hodí ty, které mají vzrůst spíše rozložitý než do výšky. Jsou to např. weigelie (všechny druhy), některé druhy tavolníku (Spiraea ´Van houttei´, Spiraea pumila Froebelli, Spiraea arguta), komule (Budleya) – všechny druhy, zlatice (Forsythia) – zvláště převislé druhy, nebo všechny druhy, pokud je vhodným řezem usměrňujeme ve vzrůstu. Tak vytvoříme dobře harmonující jiřinkovou zahrádku.

Jestliže věnujeme jiřinkám podstatnou část zahrady běžnou výsadbou na záhonech, pak vytvoříme „školku“, nikoliv okrasnou zahradu. Chyba je však právě v jednostranném nakupení přemíry jiřinek. Při tomto jednostranném uspořádání, jaké bývá podobné nakupení růží v rosariích bez vhodného kombinačního porostu, vytváří se z výsadby zásobní zahrada bez jakéhokoliv estetického účinku.

84. Schéma osázení jiřinkového rabata v kombinaci s trvalkami:

Pozadí kombinovaného trvalkového záhonu s jiřinkami tvoří např. Deutzia crenata nebo jiná vhodná křovina, která nestíní. Má být lemovkou pozadí.

Záhon je 1 m široký, libovolné délky. Nákres zahrnuje délku 4 m. Bude-li záhon delší, lze podle jeho délky vhodně sestavení opakovat. Obrubu záhonu tvoří kombinace dvou nižších trvalek. Jedna kvete na jaře (Iberis) a druhá na podzim (Aster). Obě trvalky jsou voleny z tzv. tvrdých trvalek, které se za každých okolností osvědčují. Obrubu lze zpestřit ještě vsazením jedné odrůdy tulipánu, nejlépe některý z čerstvých (např. Bartigon). Tato barva se totiž při současném kvetení s bílým štěničníkem (Iberis) velmi dobře vyjímá. Tulipány se sázejí po 3 cibulkách do trojsponu, takže je lemovka velmi bohatá a nádherná. Ostatní trvalky jsou vesměs ty nejosvědčenější druhy. Nikde není řečeno, že touto volbou jsou vyčerpány všechny možnosti. Kombinací je mnoho a záleží pouze na tom, jak kdo zná rostlinný materiál, aby ho dovedlo dobře a vkusně použít. Takový zahradník nebo zahrádkář si jistě sám dobře poradí a tento náčrtek a rady mají být pro něj pouhým vodítkem.

Na místo jiřinek podle čísel 5, 8, 10, 14, 16, 19, 20, 23 lze na podzim po sklizni jiřinek a zúrodnění půdy vysadit vždy skupinu jedné odrůdy tulipánu asi po 10 cibulkách. Pro zvýšení účinku je třeba volit pro celé rabato tulipány jedné skupiny (např. Mendel, Triumph, Darwinovy apod.), a to takové odrůdy, které vykvétají časně, abychom je mohli včas sklízet a na jaře nahradit jiřinkami. Máme-li jiřinky předpěstěny v květináčích nebo napěstěny z řízků, je tato kombinace jednoduchá a rovněž volba tulipánové skupiny. V takovém případě se můžeme rozhodnout i pro později kvetoucí tulipány. Jinak ovšem volíme raději skupinu Triumph nebo Me del, neboť vykvétají poměrně brzy; v polovině května po odkvětu je vyjmeme ze země a necháme „dotáhnout“ na suchém stinném stanovišti na lísce, atak si je připravíme opět pro podzimní výsadbu. Na tato místa se pak vysadí z květináčů jiřinky. Tímto způsobem oživíme naše podzimní rabato i v jarním měsíci krásným květem.

Doporučitelné odrůdy tulipánů: Her Grace, April Queen, Remagen, Piquante, Kansas, Lord Carnavon. Gretha Benkemper, Crater, Olaf, Lustige Witwe, United Europe, Mirjoran, Spinoza a jiné.

K výsadbě rabata volíme rostliny po 2 až 3 kusech, aby nám rabato brzy urostlo. Vysadíme-li pouze po 1 kuse, je třeba pro první nebo ještě druhý rok po výsadbě doplnit záhon vhodně nějakou letničkou, aby se poněkud zaplnil. Volba záleží na volném uvážení, vkusu a dovednosti každého z Vás.

Soupis potřebných rostlin:

barva výška cm kvete v měsíci
Pozadí: 1. křovina Deutzia crenata bílá-růžová 150 – 200 VI. – VII.
Obruba: 2. Iberis sempervirens ´Schneeflocke bílá 20 V. – VI.
3. Aster dumosus ´Lilac Time´ levandulová 35 X.
4. Tulipa darvinii ´Bartigon´ červený 50 V.
5. Dahlia ´Sachsenstern´
6. Althaea rosea fl. pl. různá 120 – 150 VII. – IX.
7. Delphinium hybr. různé druhy modrá 120 – 150 VII. – IX.
8. Dahlia ´Edinburgh´
9. Miscanthus sinensis zebrinus žlutě příčně pruhovaná 100
10. Dahlia ´Vepezzo´
11. Aster Novae Angliae ´Harrington Pink´ lososově růžová 100 VIII. – IX.
12. Rudbeckia speciosa ´Newmanii´ černožlutá 60 VIII. – IX.
13. Astilbe arnedsii ´Fanal´ granátově červené 70 VIII.
14. Dahlia ´Mad. E. Sawyer´
15. Avena kandida, okrasná travina šedomodrostříbrná 50
16. Dahlia ´Sněhurka´
17. Heliopsis scabra major žlutá 80 VII. – IX.
18. Chrysanthenum koreanum ´Apollo´ cihlově červená 70 IX. – X.
19. Dahlia ´Měsíček´
20. Dahlia ´Malířova paleta´
21. Helenium hybr. ´Crimson Beauty´ červenohnědá 70 VII. – IX.
22. Solidago hybr. ´Goldschleier´ žlutá 80 VIII. – IX.
23. Dahlia ´Jescot Lingold´
24. Aster amellus ´Gnom´ modrofialová 50 VIII. – IX.
25. Rudbeckia gloriosa žlutá 100 VI. – X.

 

Alternativa: (Uvádíme pouze ta čísla, kde je změna.)

2. Campanula carpatica modrá 25 VII. – VIII.
3. Oentohera missouriensie zlatožlutá 40 VI. – VII.
6. Miscanthus sinensis zebrinus
9. Avena kandida
11. Aster Novi Belgii ´Beechwood Chalenger´ červená 120 IX. – X.
12. Chrysanthemum koreanum ´Hebe´ růžová 80 XI.
15. Aster Novi Belgii ´W. S. Churchill´ červená 80 IX. – X.
24. Aster Novi Belgii ´Beechwood Rival´ červená 70 IX. – X.

 

Jiřinky, zvláště nové nové ušlechtilé odrůdy, bývají náročné na své sousedy. Není možné vedle nich cokoli vysadit. Právě tak, jako máme elitní výběr v jiřinkách, musíme vhodně volit a kombinovat elitní druhy trvalek. Přitom nesmíme zapomínat ani v tomto případě na barvy květů trvalek. Poněvadž nás příroda dosud neobdařila modrou jiřinkou, jsou zvlášť vhodnou doplňující trvalkou ostrožka a oměj, a to nejen pro svou majestátní výšku, ale i pro překrásné odstíny modrých a modrofialových barev.

Oměj (Aconitum) je trvalka až 2 m vysoká, s květenstvím hroznovitým, barev vesměs modrofialových či modrých odstínů. Pro účely kombinované výsadby jsou nejlepší kulturní a hybridní formy.

Ostrožka – stračka (Delphinium) vytváří mohutné trsy až 180 cm vysoké. Kvete sice už v červnu až v srpnu, ale většinou lze všechny druhy po odkvětu seříznout a rostliny během krátké době remontují. Květenství sice pak už nedosahuje původní výšky, ale vkěty opět bezpečně vykvétají koncem srpna. Zvláště osvědčěné jsou odrůdy Delphinium cultorum, výpěstky německého šlechtitele dr. h. c. Karla Foerstera. Všechny se však pro společnou výsadbu hodí.

Kdo si chce sestavit jiřinky na rabatech či ve skupinách s jinými rostlinami, má nesčíselné množství možností. Nelze zde uvádět všechny variace. Ovšem pěstitel musí rostliny dobře znát. Ukázka výsadby, kterou je možno i v jiných obměnách použít, je na obrázku 84. Jiřinka naprosto jistě zaručuje pro druhou polovinu roku to nejkrásnější, co v tu dobu kvete.

Abychom co nejvíce prodloužili na záhonu dobu kvetení, musíme volit společenství takových trvalek, které je budou poskytovat jiřinkám co nejdéle. U oměje jsou to například následující druhy, postupně vykvétající: Aconitum napellus, Aconitum napellus bicolor, Aconitum pyramidce a Aconitum autumnale. Takovou jiřinku, jako je Sněhurka, si nedovedeme ani dobře představit bez oměje nebo ostrožky, protože její sněhobílá barva doslova vyžaduje společenství modrých květů. V modré barvě se její bělost dokonale odráží. Vhodné jsou také skupiny keřů, které se na podzim vybarvují do žluta až do červena, jako je např. Pyracantha. Tvoří vhodné pozadí pro ohnivě červené či fialové květy jiřinek. Kdo viděl kvést překrásné závoje květů dva metry vysokého Boltonia candicans – a tyto květy kvetou dlouhé týdny až do září – nedovede si představit krásu takové skupiny bez ušlechtilých jiřinek v sousedství. Prostě výběr trvalek, které doprovázejí královnu podzimních zahrad, jiřinku, je bohatý a dodá ve zvláštním architektonickém řešení zahradě zcela nový půvab.

Jak jsme již poznamenali, křoviny, které na podzim vybarvují záhy listy nebo se obalují bělostnými, purpurovými i temnými plody, jsou vhodnou společností jiřinek a dohromady pak vytvářejí novou podzimní pestrobarevnou směsici, která potěší tvůrce – zahradníka, i kolemjdoucí, kteří si krásu podzimu ani neuvědomovali.

Z křovin, které se k těmto účelům hodí, uvádíme např. skalník (Cotoneaster), s výběrem druhů dorůstajících do výše 2 m, dále dřišťály (Berberis Thunbergii, Berberis Thunbergii atropurpurea a mnoho jiných druhů), Parottia persica a řada dalších křovin.

Kombinujeme-li jiřinky s trvalkami, nesmíme zapomínat i na další vhodné trvalky, jako jsou např. všechny třapatky (Rudbeckia), v barvách žlutých, oranžových, hnědých i hnědočervených až purpurových. Také některé ze zimovzdorných chryzantém lze použít, a to jak ze skupiny Ch. koreanum, tak i Ch. indicum. Při vhodném uspořádání se výborně osvědčuje i Astilbe a mnoho okrasných travin vysokých i nižších, jako Miscanthus sinensis, Miscanthus zebrinus, z nižších Avena kandida. Pro větší trvalkové záhony je jedinečným rostlinným materiálem řada nově vyšlechtěných miňonek z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích u Prahy (inž. Ondřej Holitscher). Několik ukázek kombinovaných rabat je na nákresech obr. 84 a 85.

 

85. Schéma osázení jiřinkového rabata v kombinaci s trvalkami:

Rovněž zde vycházíme z dobře upraveného pozadí, které tvoří tavolník (Spiraea ´Van houttei´), vhodně udržovaná v mezích potřeby. Pozor na řez, aby kvetla, neboť vykvétá na dvouletém dřevě a nesmí se zkracovat. Obruba je zde bohatší než předešlá a tvoří jí střídavě tři trvalky. Na jaře vykvétá kamzičník (Doronicum), v létě vykvétá zlatobýl (Solidago) a pozdě na podzim opět hvězdnice (Aster dumosus). I zde pro jaro je záhon zpestřen výsadbou tulipánů. Volíme opět některou z doporučených odrůd a nevysazujeme nikdy směs, nemá takový účinek jako jedna barva. S kvetoucím kamzičníkem se vesměs dobře snášejí a ladí všechny z doporučených odrůd. Opět je volíme ze skupiny Darwinových tulipánů a pro bohatost lemovky sázíme do trojsponu 3 cibulky.

Rabato nám pokvete v době od poloviny června zvláště bohatě, poněvadž zde máme několik druhů kosatců (Iris), které dají po zmohutnění trsů dostatek květů. V letním a podzimním období, kdy budou jiřinky v plném květu, vytvoří nám mezisadba (Avena, Iris) klidnou ozdobnou zelenou výplň. Místa určená pro výsadbu jiřinek můžeme opět vhodně kombinovat, stejným způsobem jako v předešlém rabatě s výsadbou tulipánů.

Soupis potřebných rostlin:

barva výška kvete v měsíci
Pozadí: 1. křovina Spiraea ´Van houttei´ bílá V. – VI.
Obruba: 2. Solidago ´Perkeo´ žlutá 40 VII. – IX.
3. Aster dumosus ´Ronald´ fialově modrá 30 IX. – X.
4. Doronicum caucasicum žlutá 30 IV. – V.
5. Tulipa darvinii ´Florex´nebo, ´Rew. H. Ewbank´, ´Zwanenburg´, ´Aristokrat´ a podobné odrůdy
6. Avena kandida
7. Iris germanica ´Rheingauperle´ růžová 80 V.
8. Helenium hybr. ´Moerheim Beauty´ medově červená 80 VIII. – IX.
9. Iris germanica ´Gandvik´ fialově modrý 80 V.
10. Iris germanica ´Odenvogel´ okrově žlutý + purpurový 80 V.
11. Aster Novi Belgii ´Erfurt blüht´ levandulově modrá 120 X.
12. Iris germanica ´Rheinixe´ bílá + fialová 100 V.
13. Iris germanica ´Goldfackel´ žlutá 100 V.
14. Rudbeckia purpura červenohnědá 80 VIII. – IX.
15. Dahlia ´Austria´ nebo ´Tartan´
16. Dahlia ´Mascote´ nebo ´Ballego´s Glory´
17. Dahlia ´Sprint´ nebo (Val Saint) Lambert´
18. Dahlia ´Folies de Dentelle´ nebo ´Negerkop´
19. Dahlia ´Mercedes nebo ´El Dorado´

 

Alternativa: (Uvádíme opět pouze ta čísla, která se mění.) Rabato v této alternativě navržené vytvoří pestrý výběr květů po celé léto. Lze je použít na prodloužení záhonu. Obrubu však ponecháme stejnou, buď z první kombinace, nebo z této kombinace.

2. Pyrethrum ´James Kelway´ červená 50 VI. – VI.
3. Iberis sempervirens ´Schneeflocke´ bílá 20 V. – VI.
4. Iris intermedia ´Red Orchid´ tmavočervený 50 V.
6. Phlox paniculata ´Jules Sandeau´ (Würtembergia) nebo jiné odrůdy: např. ´Eclaireur´, ´Widar´apod. VIII.
7. Chrysanthemum koreanum ´Lednice´ žlutá 50 X. – XI.
8. Aconitum napellus bicolor modrobílá 100 VIII. – IX.
9. Heliopsis scabra žlutá 70 VII. – IX.
10. Delphinium hybr. různé odrůdy modrá 100 – 120 VII. – IX.
11. Miscanthus sinensis zebrinus
12. Lupinus polyphyllus hybr. ´Russel´ různá 70 V. – VI.
13. Leucanthemum maximum bílá 80 VII. – VIII.
14. Iris germanica ´Balder´ žlutý + lilákový 80 V.
15. Dahlia ´Alois Torovský´ nebo ´Kroměřížanka´
16. Dahlia ´Fujimoni´ nebo ´Duet´
17. Dahlia ´Andries Wonder´ nebo ´Glory van Heemstede´
18. Dahlia ´Thomas A. Edison´ nebo ´Polly Bergen´
19. Dahlia ´Baby Fontenau´ nebo ´Television´

 

Nezapomínejme na skupiny odrůd malokvětých, nízkorostoucích, na miňonky a pompónky. Máme však také nízkorostoucí a drobně kvetoucí kaktusky. Všechny tyto jiřinky se mohou při správné volbě a v dobré kombinaci uplatnit i na menší zahrádce, aniž překážejí. Pro tyto nižší a středně rostoucí jiřinky volíme také nižší trvalky od 50 cm do 80 cm. Velmi krásně se vyjímá polovysoký záplevák (Helenium), a to vhodné odrůdy, které později vykvétají, jako je Feuersiegel (1959), Indianerbraut (1960), Septemberfuchs (1951), Rotgold (1963), Rotkäppchen (1956), Helena (1960), Kastanie (1949). Jsou to vesměs výpěstky dr. h. co. K. Foerstera (v závorce rok vyšlechtění) z NDR. Pěkně jiřinky doplňuje také zlatobýl (Solidago) a novější druhy hvězdnic (Aster), jako některé pozdně kvetoucí odrůdy Aster amellus, např. Veilchenkönigin (nejkrásnější astro fialové barvy, výpěstek dr. h. c. K. Foerstera 1956), mnohé odrůdy ze skupiny Aster Novi Belgii, jako Erfurt blüht (Benary, 1950), Winston S. Churchill (synonymum Rotglut) Gayborder, England 1950, Bechwood Rival, Little Red Boy a další, a Aster Novae Angliae, jako Abendsonne, Harrington Pink (USA), William Bowmann a další, a vyšší odrůdy ze skupiny Aster dumosus, jako Herbstgruss vom Bresserhof (Pötschke, 1956). S těmito trvalkami dosáhneme velmi pěkné barevné kombinace a mnohé z nich pokvetou s jiřinkami ještě dlouho v měsíci září.