Pozemek určený k výsadbě jiřinek ve velkém je třeba na podzim hluboko zorat a přitom pohnijit chlévským hnojem v dávce 200 – 300 q/ha, popřípadě kompostem. V zahradách záhony určené pro jiřinky hluboko přeryjeme. V půdách těžkých, vazkých, je prospěšný přídavek rašeliny, v lehkých půdách pak přidáváme hnůj, nebo dobrý kompost. Takto je možno zlepšit téměř každou půdu. Z průmyslových hnojiv je dobré podzimní hnojení Thomasovou moučkou, v dávce 5 q/ha a 40 % draselnou solí 3 q/ha. Jestliže nebylo hnojeno hnojem ani zorána směska, rozhodíme na jaře před zpracováním půdy ještě síran amonný v dávce 2 q/ha.

Při pěstování ve velkém se jiřinky zařazují do osevního postupu nejlépe v první trati, jako řepa. Vhodnou předplodinou jsou brambory, které půdu provzdušují a čistí, nebo směsky, zaorané popřípadě na podzim jako zelené hnojení. V posledním případě nahradí zaoraná směska hnojení chlévským hnojem.

Na jaře, jakmile povrch půdy poněkud oschne, pozemek usmykujeme. Před sázením, to je při sázení hlíz v druhé polovině dubna a při sázení mladých rostlin ze řízků v polovině května, půdu zkypříme kultivátorem, popřípadě frézou.

V zahradách na jaře zvolená místa zkypříme motykou, nebo kopáčem. Při této práci je možno zároveň hnojit dobře zetlelým hnojem, kompostem, nebo průmyslovými hnojivy. Při jarním hnojení nikdy nepoužíváme čerstvý hnůj. Rostliny by po takovém hnojení špatně nakvétaly a zelené části by se bujně vyvíjely.