Jiřinka se dostala do Evropy v posledních desetiletích osmnáctého století. Když byla tehdy z Nového světa přivezena do Evropy, nikdo netušil, že se stane nejvíce pěstovanou podzimní květinou a že její obliba předčí za sto let dokonce i po tisíce let pěstovanou růži.

Příčinou jejího velmi rychlého rozšíření a všestranné obliby byly nádherné květy a velice snadné pěstování.

Jiřinku objevil kolem roku 1784 v pohorských oblastech Mexika Vincent Cervantes, tehdejší ředitel mexické botanické zahrady. Ten v roce 1785 poslal tuto zajímavou rostlinu svému kolegovi, řediteli královské botanické zahrady v Madridu, abbému Antonio José Cavanilleovi (narodil se 16. 1. 1745 ve Valencii, zemřel 4. 5. 1804, působil jako profesor a ředitel botanické zahrady v Madridu), který ji zasadil a pozoroval. Teprve za šest let, v roce 1791, ji popsal a pojmenoval Dahlia na počest dr. Andrease Dahla, finsko-švédského botanika a žáka věhlasného botanika Linnéa (narodil se roku 1751 v Abo ve Finsku a zemřel v roce 1789). Jako druhé jméno připojil pinnata (se zpeřeným listem). V Cavanilleově díle Icones et Descriptiones Plantarum jsou také některá historická vyobrazení.

Dahlia pinnata měla v původním tvaru velmi malé květy se žlutým terčem a na obvodě 5 – 7 okvětních lístků tmavočervené barvy. Ačkoli byla pečlivě střežena, aby se ani jediná hlízka nedostala jinam, rozšířila se ze Španělska i do jiných států. V roce 1790 přivezl z Madridu do Anglie jednu hlízu lord Bute, tehdejší vyslanec při španělském dvoře, v roce 1804 se dostaly jiřinky do Francie a v roce 1808 již křížil hrabě Lelieur v St. Cloudu několik jiřinkových variet, které vznikly zatím zrůdností rostliny.

Do německa se dostala jiřinka v roce 1795. Přičinil se o to pozdější ředitel botanické zahrady v Berlíně Karl Willdenow (narodil se 22. 8. 1765 v Berlíně, zemřel 10. 7. 1812). Willdenow bez jakéhokoliv ohedu na obecně přijatý název Dahlia pojmenoval rostlinu Georgina podle německého lékárníka a profesora v tehdejším Petrohradě dr. Johanna Gottlieba Georga. Podobně používané slovo Georgia, kterým pojmenoval jiřinku v roce 1818 Curt Sprengel (narozen 3. 8. 1766 v Boldekow u Anklam, zemřel 15. 3. 1833 v Halle a. S. jako ředitel botanické zahrady), bylo po dr. Johannu Gottliebovi Georgim. K rodovému názvu Georgina přidali druhové označení variabilit (proměnlivá). Pozorovali totiž, že tato rostlina má silnou náchylnost k variabilitě. Znenadání se objevovaly nové úbory nebo barevné odstíny a nebyl vzácností úkaz, že na jednom keři vykvetly květy dvou barev.

České pojmenování jiřinka vzniklo z německého názvu Georgina. Přes dvojí německé pojmenování Georgina a Georgia německé označení se neujalo a i Němci uznávají latinské botanické pojmenování Dahlia a také tak jiřinku nazývají v hovorové řeči. Z německého označení se však používá druhé jméno – variabilit, a tak dnešní botanické pojmenování jiřinky je Dahlia variabilit.

První plnokvěté jiřinky byly vyšlechtěny až v letech 1808 – 1830. Podle záznamů začal v roce 1808 šlechtit jiřinky zahradní inspektor v Karlsruhe Hartwig a v roce 1824 německý zahradník Cristian Deegen. Deegen měl v Köstritz velké jiřinkové kultury. Zpočátku pracoval asi s 20 odrůdami a během dvou let už vydal vlastní katalog, na tehdejší dobu velmi obsáhlý. V roce 1836 byla v Německu v Jeně pořádána první jiřinková výstava, kde Deegen vystavoval přes 200 svých jiřinek v různých barvách i tvarech. Tuto výstavu navštívil dokonce Friedrich Alexander v. Humboldt, věhlasný přírodovědec a cestovatel (narodil se 14. 9. 1769 v Berlíně, kde také 6. 5. 1859 zemřel). Kromě Deegena se šlechtěním jiřinek zabývalo ještě mnoho dalších německých zahradníků, např. Sieckmann, Mardnez, Halbentz, Engelmann a jiní.