Vzájemný styk pěstitelů, i když nešlo o žádný spolek nebo organizaci v dnešním slova smyslu, vyvrcholil myšlenkou uspořádat velkou výstavu a valný sjezd pěstitelů jiřinek. Hlavním organizátorem byl bezpochyby královéhradecký krajský guberniální rada Josef Reyl. Akce byla nazvána „Slavnost jiřinek“ a uskutečnila se dne 14. září 1837 ve Skalničce, působišti pátera Františka Hurdálka. Tato obec, která dnes již splynula s Českou Skalicí, leží na pravém břehu říčky Úpy, která bývalé obce od sebe odděluje. V nedaleké obci Studnice byl tehdy farářem Josef Myslimír Ludvík (1796 – 1856), místní písmák, který do Pospíšilových Květů napsal o jiřinkových slavnostech ve Skaličce článek. Popsal vše do detailů, a tak zachoval na věčné časy celou historii slavností. Citujeme jen několik vět z jeho článku: „Aby ale z tolika tisíců vysázených a mezi nimi z několika set zdařených semenáčů ty nejshnilejší a nejvýtečnější se vybraly, ustanovena, dle projevení se pana krajského, slavnost jiřinek neb jich ocení u pana Hurdálka ve Skaličce na den 14. září, jakož i hostina v hostinci vedle něho, kdežto sál, mající sobě sotva rovného v Čechách kromě Prahy, nejshnilejšími jiřenkami vyzdoben byl po stěnách i v kytkách na stolech. Dne 13. a 14. září až do poledne projížděly se zahrady, projížděly jiřenky; nejpěknější semenáče se uřízly, jménem pěstouna poznamenaly a v hostinci na velké tabuli vyložily. Vzdálenější, jako pan farář Turek, sami své zdárnější semenáče přivezli, takže se jich tam přes 300 shledalo. Tu se ze 42 přítomných pěstounů a milovníků jiřenek čtyři jich znáči vyvolili za cenitele, mezi nimiž pan Bernkop, zahradník hraběte Magnyho z Kladska. Jedna po druhé se brala, do první neb druhé třídy ocenila (anebo také zavrhla) a potom teprve jméno vychovatele z rozvinutého papírku se oznámilo, takže jich 125 nových, od známých se lišících vybráno, které zachování a rozmnožení zasluhují“ (Květy 1837, str. 327).

Po slavnostním obědě vyhrávala hudba k poslechu, až do večera přípitky nebraly konce a krásný den byl večer zakončen jiřinkovým bálem, který lze nazvat svatebním bálem Boženy Němcové.