V Národní jiřinkářské společnosti se od roku 1950 do roku 1960 velmi často měnili funkcionáři. Vzhledem k novému uspořádání spolků v našem státě a s ohledem na nový spolkový zákon nebyla společnost pevně organizována. Tato nejistá situace se právě odrážela ve stále se střídajících funkcionářích.

Nový spolkový zákon, který dal všem menším spolkům možnost přidružit se k některé masové celostátní organizaci, přiměl také Národní jiřinkářskou společnost, aby se rozhodla, kde nejlépe zakotvit. K rozhodnému činu došlo na podzim roku 1962. Výroční členské schůzi byl předložen návrh ke vstupu do Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu. Návrh byl odhlasován 14. října 1962 a při Československém ovocnářském a zahrádkářském svazu byla zřízena organizace DAGLA, sdružující milovníky a pěstitele jiřinek, mečíků a jiných hlíznatých a cibulovitých rostlin. Název je zkratkou latinských slov Dahlia a Gladiolus.

Tato organizace prakticky pokračuje v činnosti dřívější Národní jiřinkářské společnosti, převzala všechny její členy a snaží se získat novou generaci pro tuto krásnou zálibu. Pořádá každoročně velké jiřinkové výstavy v Praze na Slovanském ostrově a snaží se širokou sítí svých členů přenést oblibu jiřinek a zvyky pořádání jiřinkových slavností až do nejzazších koutů naší vlasti. Dále se snaží získat nový množitelský materiál z celého světa. V tomto roce (1966) slaví Národní jiřinkářská společnost pod novým názvem již čtyřicetileté jubileum.