Psát o jednom z největších partnerů v pěstování jiřinek není jednoduchou záležitostí. Rozlehlost amerického území a množství států svědčí o tom, že zde existuje mnoho jiřinkářských společností, mnoho šlechtitelů a pěstitelů, a tím také každoročně množství nových výpěstků. V našem výběru ze světového sortimentu jsou zastoupeni všichni význační šlechtitelé se svými špičkovými výpěstky.
Autor: admin (Strana 4 z 7)
Podle našich představ je Japonsko a jeho zahradnictví šířeji známo pouze pěstováním chryzantém, zakrslých japonských okrasných křovin a japonských zahrádek. Je to ovšem velmi nepřesný obraz japonského zahradnictví. Pěstování jiřinek v Japonsku je ve velké oblibě a má dávnou tradici. Jiřinkáře sdružují dvě vedoucí jiřinkářské společnosti. Je to Nippon Dahlia Kai v Tokiu a Hokkai – do Engei Kai v Sapporo.
Ve Velké Británii jsou dvě jiřinkářské společnosti sdružující šlechtitele profesionály a pěstitele i amatéry. Hlavní společností je National Dahlia Society, jejímž čstným patronem je největší z anglických šlechtitelů, Harry Streedwick. Starší jiřinkáři jistě pamatují na jeho dávné, na svou dobu senzační výpěstky, jako Berengaria, W. D. Cartwright a mnoho dalších. Z novějších výpěstků jsou to Edith Morell, Crimson Beauty, Midnight, Polar Bear, Morocco, Big Ben a celé stovky dalších.
V Německé spolkové republice jsou jiřinkáři organizováni v Deutsche Dahlien und Gladiolen Gesellschaft, odkud laskavostí jejich předsedy Hanse Günthera Moesa († 1966) dostáváme informace o jejich jiřinkářství.
Oceňování jiřinek je dvojí: jednak vlastních novinek, jednak cizozemských výpěstků. Vlastní novinky se oceňují po dva roky za sebou odděleně vždy v jiné spolkové zahradě. Dosažené body se sčítají a vypočítaný průměr je výsledkem hodnocení.
Holandsko můžeme nazvat evropskou jiřinkářskou velmocí. Zásluhu o to mají všichni holandští šlechtitelé i pěstitelé vývozci.
Ze šlechtitelů a zároveň největších pěstitelů vývozců jmenujeme J. M. Ballego, D. Bruidegom, L. A. Hoek, K. Ludvig, K. Maarse, N. J. van Oosten, de Ruyter, Topsvoort, C. G., van Tubergens, C. S. Weijers.
Vedoucími závody jsou Bruidegom a Ballego, Prohlížení a studování katalogů těchto firem je pro jiřinkáře nejnapínavějším zážitkem. Každoroční přínos prvotřídních novinek je bohatý a celkový sortiment, který vlastní, je největší z celé Evropy. Bruidegom může sortimentem a vlastními výpěstky soutěžit i s americkými šlechtiteli.
Zdá se, že celková vína ústupu od gigantů k středně velkým a malokvětým odrůdám zasáhla z Belgie i Francii. Není bez zajímavosti, že v r. 1964 byly oceňovány v novinkách téměř samé středně a malokvěté kaktusky.
Tak například Antoine Pezant z Aubiere měl v oceňování 12 kaktusek a pouze 1 jiřinku dekorační. Z jeho pojmenovaných novinek uvádíme alespoň některé, vesměs kaktusky: Chinoiserie, Musette, Espaňa, Madame Chevalier, Comedia.
Snad proto, že Belgie sousedí se zahradnickou velmocí Holandskem, přenáší do své země dovednost i zkušenosti holandských šlechtitelů. Belgické šlechtění jiřinek je na výši a za mnohé nádherné odrůdy vděčíme belgickým šlechtitelům, z nichž jmenujeme alespoň některé: Cl. Andries, M. Braem, Alb. Geluck, Cam. Lombaert, Alb. Martin, E. Nagels a nástupce F. Joosten, M. Praille, J. van Rechem, R. Troquay a H. Vallaeys.
Velmi oblíbená skupina kaktusek zvlášť atraktivních pro své zvlněné květy.
Květy tvoří paprskovitě sestavené petály, obvykle zašpičatělé a užší než u dekoračních jiřinek. Na konci jsou petály stočené jako u kaktusek, avšak jen menší částí než polovinou své délky. U kořene jsou petály širší.
Typická odrůda: Frau Elsa Benke, Jane Lausche.
Druhá z hlavních skupin, u nás nejvíce oblíbených. Květy jsou naprosto plné, s petály paprskovitě sestavenými, špičatými a úzce stočenými (klasický typ), někdy s petály stočenými a dopředu zahnutými (pavoukovitý typ), popř. s petály na koncích jednou nebo více nastřiženými (parožnatý typ-Fimbra).
Typická odrůda: klasický typ – Vepezzo, M. E. Sawyer
pavoukovitý – Frisotin, Fimbic
parožnatý – Folies de Dentelle
Skupina jiřinek, která nemá přesahovat podle mezinárodních pravidel velikosti průměr květu 5 cm. To je klasická a typická pompónka. Uznává se však ještě tzv. střední velikost od 5 – 10 cm. Květy jsou naprosto plné, diametrálního, většinou kulovitého tvaru. Petály rourkovitě (tubulárně) zakroucené, krátké a tupé.
Typická odrůda: Miluška Voborníková, Ponos.
