K tomuto jubilejnímu roku 1937 byl vydán Almanach celostátních jiřinkových oslav v České Skalici se zajímavým obsahem a pěkným obrázkovým doprovodem. Česká Skalice byla v tomto roce tak vyzdobena, že přátelé jiřinek na tu krásu nemohou zapomenout. Kde zůstala slova Kavkova, uveřejněná v r. 1886 ve Floře, že „jiřince již odzvonilo, že jiřinka jen ledové vnady má“?

Význam, který měl před sto lety pro pořádání jiřinkových slavností skalický farář Hurdálek, má po stu letech neúnavný pracovník, učitel Josef Krtička. Jiřinkové jubilejní oslavy by se byly bez něho rozhodně nekonaly. Jubilejní slavnosti v České Skalici, to bylo především množství vystavovatelů, bohatě obeslaná výstava v Sokolovně a sál přeplněný těmi nejkrásnějšími jiřinkami. Na zvláštním místě byly vystaveny vítězné jiřinky toho roku, Jubilejní vítěz 1937 a další novinky, Viktorka, Babička, Barunka Panklová a jiné a jiné, celé škály barev a odstínů. Těžko říci, která z nich byla krásnější. Jak nevzpomenout a do historie československého jiřinkářství nezaznamenat, že před zraky diváků toho roku definovala jména osob, které před sto lety jiřinkové slavnosti řídily, a tak jim byl nyní v nových překrásných výpěstcích postaven pomník nehynoucí slávy. Srpnové dny v týdnu od 22. do 29. se tak staly pro všechny návštěvníky a pro historii našeho jiřinkářství vůbec nezapomenutelnými.

Současně v tomto roce přišly zprávy ze zahraničí o úspěchu československých jiřinek na výstavě v Curychu, kde byly hodnoceny výpěstky deseti národů. Jako vítězná byla zvolena jiřinka československá šlechtitele Josefa Exnara z Třebešova u České Skalice, nazvaná Lev Nikolajevič Tolstoj. Další jiřinka, která se vysoko umístila, byl výpěstek Emila Dokoupila Paní Hana. Na Podzimních pražských veletrzích byly vystaveny všechny nově vyšlechtěné jiřinky, pojmenované na jubilejních oslavách v České Skalici.

Následujícího roku 1938 se opět v rámci veletrhů konala v Praze velká výstava jiřinek, a to na počest 20. výročí samostatnosti a X. jubilejního všesokolského sletu. K těmto výročím se přihlíželo pochopitelně i při pojmenování nových druhů jiřinek toho roku.

První protektorátní rok 1939 nepřinesl nic zvláštního. Hodnocení v Pardubicích proběhlo zatím bez obtíží. V roce 1940 dostaly nové výpěstky hlavně jména některých měst.