Na ukázkovou výsadbu musíme mít záhon alespoň 15 m dlouhý a 2 m široký. Na této ploše vysazujeme 14 odrůd po 3 rostlinách (na jedno místo), tj. 52 kusů hlíz nebo rostlin. Výsadba se dělá podobným způsobem, jak je patrný z obrázku 78. Teprve když rostliny dosáhnou výšky asi 30 cm, zapustí se do středu mezi 3 rostliny kolík, jak je vyznačeno na obrázku. Všechny tři keře se vyvazují k jednomu kolíku, podobně jako u předešlého způsobu výsadby.

Při skupinovém vysazování 3 rostlin stejné odrůdy na jedno místo je výhoda rovněž v tom, že při sklizni máme odrůdu pohromadě alespoň s jednou jmenovkou, a že si při nepříznivém přezimování udržíme ze tří hlíz sortiment alespoň jednou hlízou.

V následujících vzorových seznamech jsou jiřinky uvedeny tak, jak je budeme vysazovat za sebou. Pochopitelně lze odrůdy obměnit i jinak, ale to učiníme zase v následujících letech, až jiřinky lépe poznáme v době kvetení.

Výběr jiřinek československého původu:

Výběr jiřinek ze světového sortimentu:

Ukázkový záhon zvláště pestrých a krásných jiřinek našich i cizích odrůd:

Podrobné popisy a potřebná data o těchto odrůdách jsou uvedeny v přehledech na str. 66 – 93 a 112 – 142, na které odkazujeme.

Je mnoho způsobů, jak lze jiřinkami zpestřit travní zeleň v parcích a upravit záhony ve velkých zahradách. Záleží jen na vkusu, dovednosti, důmyslu a znalostech zahradníka.

BABY FONTENAU – K 120 cm, květy drobnější, jemně světle růžové, krásná stavba květů. SK 110 cm, výborný výpěstek z NDR (E. Benke), jasně oranžově žluté barvy, dobrého držení květů, bohatě kvetoucí odrůda.

DAINTY LADY – SK 100 cm, výborná skupinová odrůda v barvě lososově růžové.

FEUERMELDER – D 100 cm, květy středně velké, barvy svítivě šarlatově červené, výborně tvarovaný květ, odrůda všech nejlepších vlastností, rovněž z NDR (E. Benke). Získala stříbrnou mísu DDG za rok 1965.

FRED WETZEL – D 60 cm, malokvětá skupinová odrůda barvy šarlatově červené, tmavého olistění, nízkého vzrůstu, velmi bohatě kvetoucí.

GOLDENER ÜBERFLUSS – K 90 cm, červenavě zlatová barva, výborná pro skupinové výsadby, s přiléhavým názvem Zlatý přeliv.

GOLDENE SOMMERFREUDE – D 100 cm, nádherná žlutá, bohatě kvetoucí skupinová jiřinka.

MADAME E. SAWYER – K 120 cm, starší, ale stále osvědčená odrůda skupiny kaktusek, jehlicovitý květ barvy karmínově lila růžové.

MARIA RÖKK – K 120 cm, velmi vděčná jiřinka v barvě vínově červené s purpurovým nádechem.

MERCEDES – SK 110 cm, ohnivě šarlatověw červená barva krásného klasického tvaru, barva nebledne a zůstává stále svěží.

MUSETTE – D 80 cm, malokvětá červená s bílou, výborná dvoubarevná skupinová odrůda s nižším vzrůstem.

PRIDE OF HOLLAND – K 130 cm, tmavorůžová výborná kaktuska, velmi vyhledávaná odrůda.

RENATA – SK 110 cm, bílá, bohatě kvetoucí jiřinka, výborně působící v kombinaci s jinou barvou, např. s odrůdou Mercedes. Tyto jiřinky mají stejný tvar a stejnou výšku, takže se dobře doplňují.

SACHSENSTERN – K 110 cm, jedna z nejkrásnějších kaktusek pro skupinovou výsadbu. Výpěstek šlechtitele Erharda Benka z NDR. Bohatě kvetoucí odrůda, květy tvaru hvězdy, v r. 1956 poctěna nejvyšším vyznamenáním v soutěži v Německé spolkové republice. Barva je lilarůžová s tmavším stínováním.

VEPEZZO – K 120 cm, zářivě červená, osvědčená starší kaktuska s vytrvalým kvetením a ohromnou vitalitou, klasická stavba květů.

VIOLA – K 110 cm, tmavě liláková, středně velké květy kulovitého tvaru, dobrá jiřinka jak k řezu, tak i do skupin, výpěstek E. Benka z NDR.

Uvedli jsme dosažitelné odrůdy, hlavně výpěstky z NDR, neboť tam jsou jiřinky, jak jsme již uvedli, pro parkové výsadby ve velké oblibě, a proto se na ně němečtí šlechtitelé zaměřují. Jsou pěstovány především kaktusky nebo semikaktusky, méně již dekorační odrůdy. Objeví-li se také dekorační odrůda mezi jiřinkami pro skupinové výsadby, má jistě květy nejvýše středně veliké, nebo je malokvětá, protože dekorační velkokvěté až obří odrůdy se pro tento způsob výsadby nehodí.

Pro výsadbu v parcích je možno použít také všechny odrůdy pompónek a vyšlechtěných miňonek. Neuvádíme je v přehledu, protože je možno vyhledat si kteroukoli odrůdu v přehledných tabulkách na str. 66 – 93 a 112 – 142.

Je jistě ještě mnoho jiných jiřinek, které se rovněž dobře uplatňují ve skupinových výsadbách. Není však možné je všechny uvádět a záleží hlavně na zahradníkovi, aby si vybral vhodnou odrůdu podle své vlastní zkušenosti a svou fantazii rozvinul tak, aby dosáhl co nejpěknějšího zrakového vjemu.

Jiřinky nevysazujeme v pravidelných obrazcích (čtverec nebo obdélník), ale raději v nepravidelných elipsových tvarech. Rostliny vysazujeme hustěji než obvykle, aby nám plocha rychleji zarostla. Nejlépe je sázet na 50 cm od sebe do sponu. Obruba takového záhonu se dá lemovat nějakou vyšší letničkou, jako např. aksamitníky (Tagetes) v odrůdách středně vysokých apod.

I na obruby nebo lemování cest je vhodná jiřinka, jako např. nová odrůda Parkprinzessin. Je to překrásná jiřinka ze sbírky německého šlechtitele E. Benka. Dosahuje nejvýše 40 až 50 cm výšky. Lze ji použít místo letniček k osázení celých záhonů. Barvou i stavbou květu připomíná osvědčenou jiřinku M. E. Sawyer. Tato odrůda se jistě velmi dobře uplatní, jakmile bude v dostatečné míře rozmnožena.

Vysazujeme-li jiřinkovými hlízami větší plochy, dbáme na to, abychom ponechali na rostlině maximálně dva výhony. Lépe je však vysazovat rostliny z hrnečků, poněvadž pak máme záruku, že nám žádná rostlina neuhyne a že vysázený záhon bude tedy stejnorodý ve vzrůstu i v hustotě. Prázdná místa můžeme totiž snadno dosazovat, a proto si ponecháme v zásobě asi 5 % rostlin v hrnkách, kterými pak nahradíme rostliny poškozené nebo jinak znehodnocené. Barva hromadné jiřinkové výsadby má ladit s osázením obruby.

Velmi výhodné je osadit okraj jiřinkových záhonů nějakou nízkou dřevinou. Tím odpadne každoroční vysazování obruby letničkou. Z dřevin, které se pro tento účel dobře hodí, je to např. Spiraea bumalda ´Ant. Waterer´. Je to nízký tavolník, který krásně olemuje záhon a současně ochrání mladé rostliny jednak i před poškozením zvířaty.

Vysázené rostliny musíme v každém případě zajistit proti větru. Nový způsob můžeme vidět u našich sousedů v NDR. Tam nepoužívají kolíky, ale ve směru proti větru zapíchnou dvě zkřížené dřevěné laťky. K tomu lze použít jakýkoliv materiál, třeba i odpadový, např. již uhnilé kratší kolíky. Tak je ještě další dva roky upotřebíme. Výhodou je, že laťky nejsou na záhoně vůbec vidět, neboť je lze umístit na málo viditelná místa až později mezi olistěním, kdy rostlina je dostatečně vysoká a skryje kolíky; kromě toho nás tento způsob prakticky nic nestojí.

Rozhodneme-li se pro normální obdélníková rabata, vysazujeme jiřinky vždy ve dvou řadách do trojúhelníkového sponu, způsobem vyznačeným na obrázku 78. Vysazujeme vždy tři rostliny nebo hlízy na jedno místo a později mezi ně umístíme o pěrný kolík, ke kterému všechny tři jiřinky jednotlivě vyvazujeme, nikoliv však stažením celého trsu rostliny, nýbrž každý výhon zvlášť. Takový způsob výsadby má tu výhodu, že tři vysazené rostliny nebo hlízy nám vždy musí dát dostatečné množství květů, takže vysázená plocha je stále v plném květu. Nekvete-li právě plně jeden nebo druhý keř, kvete keř další. Nestane se tedy nikdy, že by některé místo záhonu zůstalo bez květů.

Kolíky volíme raději hranaté, maximálně 4 x 4 cm silné. Dostaneme-li bambusové tyčky, použijeme raději je, neboť jsou elegantnější, není třeba je natírat a vydrží několik let.

Jakmile jiřinka má svou dobu, a to je vždy téměř pravidelně za 90 až 100 dnů od výsadby, začne nakvétat. V té době mají květy nejsprávnější barvu i velikost, stopky jsou nejpevnější a květina je v nejlepší formě i nejlépe vzdoruje vlivům počasí a slunečního záření. Na kolíky zavěsíme čitelné jmenovky, aby se veřejnost mohla seznámit s vysázenými odrůdami. Na jmenovku píšeme správné jméno jiřinky a popřípadě i stát, kde byla vyšlechtěna.